Putování po Vsetíně za zmizelou minulostí
V podobě kartiček věnovaných historii jednotlivých míst, které byly obohaceny o šifru a kapsičku s mapou celé trasy, se originálně propojily prvky vzdělávací, zábavné, turistické i soutěžní se zaměřením na lokální paměť. První kartička s hostincem spolu s mapovou kapsičkou byla vydána 8. února a osmého každého měsíce se objevovaly další kartičky. Od prvního hostince U Zaoralů, který se nacházel na horním městě, se účastníci vydali dolů do hostince U Panovců na Dolní Jasénce, jenž byl proslulý svým tanečním sálem, a poté k Jaroškům s vyhlášenými sklepy, nedaleko dnešního „Trpaslíka“. Odtud vedla trasa po dnešní ul. 4. května do palírny a hostince zvaného Palérňa, a dále pak zpátky do města na Trávníky do hostinců na staré Štěpánské ulici – dělnické hospody U Bartolomějů, kde byla ustanovena vsetínská KSČ, a hostince U Škývarů, v němž mívali své šatny prvorepublikoví vsetínští fotbalisté. Putování se nakonec stočilo zpátky do centra města k hostinci U Lukotků, který ještě mnozí poutníci měli v živé paměti, a skončilo u Dolního šenku, který stával vedle budovy současné komerční banky. Mapových kapsiček bylo rozdáno na 260 a pro nové kartičky si od února až do října pravidelně chodilo přes 100 sběratelů – 35 z nich se účastnilo i záludného šifrování, které bylo vždy spojeno s výpravou do místa, kde hostinec původně stával. Po získání klíče už nebylo těžké vyluštit tajenku a získat originální razítko do mapy. Po odtajnění poslední kartičky začaly závody v odevzdávání – pro prvních třicet byla připravena nejen drobná upomínka, ale i poukázka do hostince současného, Ragedastovny U Lva, která věnovala i další odměny pro soutěžící. „Staříčci“ mají i svůj facebookový profil, kde najdete staré fotografie a dobové dokumenty týkající se hostinské činnosti. Tyto materiály se staly podkladem pro ucelenou výstavu v Turistickém informačním centru Vsetín, skládající se z osmi panelů, věnovaným jednotlivým hostincům. Při vernisáži výstavy sdíleli účastnící putování své dojmy a postřehy. Od počátku projektu jsme se těšili ze zájmu veřejnosti a pozitivních ohlasů, nejvíce jsme si ale cenili vzpomínek pamětníků, kteří dokázali svým vyprávěním vtisknout zapomenutým místům nádech života. Proto je možné, že budeme pokračovat i v roce 2019.
Jana Vaculíková