Domů > Regionální osobnosti > Joža Ország-Vranecký st.

Informace o osobnostech regionu

Joža Ország-Vranecký st.

* 20. 5. 1866, Nový Hrozenkov - ♰ 22. 8. 1939, Nový Hrozenkov
vlastivědný pracovník

Josef Ország (Orság) Vranecký (původně Vrančovský) se narodil jako jediný syn v rodině jednoho z největších sedláků v Novém Hrozenkově. Obě přízviska (Vranecký i Vrančovský) jsou odvozena od potoka Vranče, u jehož ústí stála hospoda "Na Vranči", kterou získal jeho otec pravděpodobně v první polovině 19. století. Studoval na nižším gymnáziu ve Valašském Meziříčí a později v Olomouci, ve studiu pak pokračoval na hospodářské škole v Přerově. Vojenská služba, během níž poznal řadu cizích zemí (např. Ukrajinu, Slovinsko, Chorvatsko ad.) se mladému maturantu Josefovi protáhla na sedm let. Během cestování si rozvinul znalosti cizích jazyků, dokázal plynně konverzovat v němčině, polštině, rusínštině i srbocharvátštině, nemalé byly i jeho znalosti latiny.

 

Jeho zájmy a tvůrčí činnost byly značně různorodé, především ho však přitahoval sběr valašské lidové tvorby a příprava instalace valašské dědiny pro národopisnou výstavu v Praze roku 1895 ho ještě utvrdila v jeho zálibě. Vedle sběru hmotné lidové kultury se věnoval zápisu písniček, koled, pořekadel a přísloví, hrál vášnivě rád divadlo (s krojovanými skupinami nacvičil valašské tance, valašskou svatbu, zvykové scény), roku 1910 založil v Novém Hrozenkově jednotu Sokol a podílel se i na otevření místní venkovské měšťanské školy, která byla svého času první v okrese.

Drobnými texty o valašské lidové kultuře přispíval do řady časopisů, byl přítomen památnému založení sborníku Naše Valašsko, do něhož pak přispíval za Nový Hrozenkov. Materiály o salašnictví přispěl do Sborníku Československé akademie zemědělské. Národopisci u něj oceňovali především jeho hluboké znalosti prostředí.

Vranecký byl známou osobností nejen ve své domovině. Jeho dům na Vranči se stal pokladnicí lidového umění a často jej tam navštěvovaly známé kulturní osobnosti - např. malíři Mikoláš Aleš, Zdena Braunerová, Joža Úprka, František Hlavica a Adolf Liebsher, jemuž sehnal předlohu k jeho dílům Valašská Madona a Valašská svatba, dále pak spisovatel František Táborský, historik Josef Válek ad. Zemřel náhle v Novém Hrozenkově.

 

Zdroj: LANGER, Karel. Josef Ország-Vranecký starší. Valašsko. 1966, roč. X, s. 115-118.
LIĎÁK, Petr. Josef Ország-Vranecký starší. Valašsko: vlastivědná revue. 2009/2, s. 39-41.
Výřez fototografie z roku 1925. Zdroj: HARFENÍKOVÁ, Jitka. Nový Hrozenkov jako hudební lokalita. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012.

 


 

Výběrová bibliografie Joži Országa-Vraneckého dostupná v MVK:

  • Novohrozenkovské čepice a klobúky. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1929-1930, roč. I, č. 3, s. 126-130.

  • Novohrozenkovské úbory ženské hlavy. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1929-1930, roč. I, č. 4, s. 164-170.

  • O valašském kroji lesáckém v Novém Hrozenkově. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1929-1930, roč. I, č. 1, s. 22-25.

  • O Ulijančinej svatbě. Ze života Valašského. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1939, roč. V, č. 3, s. 144-145.

  • O vzniku Liebscherovy „Valašské madony". Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1931, roč. II, č. 1, s. 25-28.

  • Valašský exemplář Kutnohorské bible z r. 1489: dodatek. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1932, roč. III, č. 1, s. 11-14.

  • Válečci z Vranecké Kyčery. Ze života Valašského. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1939, roč. V, č. 2, s. 92-93.

Další informace:

 

Knihy

  • MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001. s. 200.

  • Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. s. 625.

  • Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města, 1998. s. 76.

  • ŠULEŘ, Oldřich. Paměť domova. 1.vyd. Opava: Optys, 1994. s. 224-225.

Články

  • LANGER, Karel. Josef Ország-Vranecký starší. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1966, roč. X, s. 115-118.

  • LIĎÁK, Petr. Josef Ország-Vranecký starší (20. 5. 1866 - 22. 8. 1939). Valašsko: vlastivědná revue. 2009/2, s. 39-41.

  • Opustili nás v létě. Julius Šobr. Joža Orság Vranecký. Jana Freundová-Mozolová. Literatura a umění. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1939, roč. V, č. 3, s. 152.

  • PAVLÍK, Richard. Josef Orság Vranecký. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1939, roč. V, č. 4, s. 165-174.

  • Výročí kulatá a půlkulatá. Historie. Šipinky: časopis pro kulturu a společenský život města Valašského Meziříčí. 1999, č. 7, s. 8.

Copyright © 2008-17 Masarykova veřejná knihovna Vsetín
Všechna práva vyhrazena