Domů > Regionální osobnosti > Josef Stelibský

Informace o osobnostech regionu

Max Kurt

* 25. 7. 1877, Valašské Meziříčí - ♰ 4. 5. 1960, Bratislava
spisovatel, publicista

Max Kurt (vlastním jménem JUDr. Maxmilián Kunert) se narodil ve Valašském Meziříčí. Vystudoval valašskomeziříčské gymnázium a práva v Innsbrucku a Praze. Jako právník působil v řadě měst, převážně na Moravě a po první světové válce také v Bratislavě. Druhou světovou válku prožil v Praze, roku 1958 se vrátil do Bratislavy a tam také zemřel.

 

Od roku 1905 psal literární příspěvky do časopisů (Hlas z Hané, Zlatá Praha, Moravskoslezská revue). Roku 1907 se na scéně Národního divadla v Brně objevila jeho divadelní hra Zkáza, jejímž námětem byl pád valašskomeziříčské záložny a smrt starosty města. Hra nebyla vydána tiskem a text je nezvěstný. Dále psal jednoaktovky z valašského prostředí - Všichni tři (ND v Praze, 1908), Za noci měsíčné, Májový večer (obě vyšly r. 1912 a byly hrány v ND Bratislava), tyto hry však nebyly úspěšné.

Vytvořil také několik básní (Hostýn, Radhošť, Kotúč, Na Soláni, Čarták), jeho jedinou sbírkou poezie je kniha Básně (1908), která byla soudobou kritikou příznivě hodnocena, avšak odsouzena tehdy nejuznávanějším kritikem F. X. Šaldou, který Kurta označil jako Bezručova epigona. Šaldova kritika Kurta hluboce zasáhla, a jako básník se na dlouho odmlčel. Ve dvacátých letech vycházely některé jeho básně opět časopisecky, soubor Meziříčské písničky zůstal nedokončen. Poněkud stranou zůstaly básně, které Kurt tvořil v duchu lidové písně. Impresionistický veršem v nich zachycoval charakter krajiny Valašska i průmyslového Ostravska. Jeho verše jsou velmi melodické, a proto je často vyhledávali hudební skladatelé, kteří je zhudebňovali - např. Leoš Janáček, Cyril Hrabovský, Cyril Metoděj Hrazdira, Emil Axman, Vilém Steiman a Jan Nepomuk Polášek.

Max Kurt byl rovněž plodným publicistou, živými a poutavými fejetony přispíval do mnoha časopisů (např. Ostravský deník, Pozor, Lidové noviny).

 

Zdroje:
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 59.
DEMEL, Jiří. Zapomenutý básník M. Kurt. ZOMV. 1987, s. 49-50.

 


 

Výběrová bibliografie Maxe Kurta dostupná v MVK:

  • Na Soláni Čarták. ZVUK. 1998, léto, s. 10.

  • Něco málo od M. Kurta. Valašské Meziříčí: Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2009. 39 s. (sestavil a doprovodnými texty doplnil Josef Kramář).

  • Podzim. ZVUK. 2008, podzim/zima, s. 108-110.

  • Tři vzpomínky. ZVUK. 1998, léto, s. 11.

     

Další informace:

  • DEMEL, Jiří. Zapomenutý básník M. Kurt. Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. 1987, s. 49-50.

  • Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 59.

  • KRAMÁŘ, Josef. 130 let od narození M. Kurta. Valašsko: vlastivědná revue. 2007/2, s. 42.

  • KRAMÁŘ, Josef. 150 let od narození M. Kurta. Valašsko: vlastivědná revue. 2012/2, prosinec, č. 29, s. 39-40.

  • KRAMÁŘ, Josef. M. Kurt ještě jednou. Dozvuk. ZVUK. 2008, podzim/zima, s. 107-108.

  • KRAMÁŘ, Josef a Pavel DORČÁK. Maxmilian Kurt po devadesáti letech. ZVUK. 1998, léto, s. 9.

  • M. Kurt. Kulturně historický kalendář. Zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1990, č. 9, s. 25.

  • Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 91.

  • ŠULEŘ, Oldřich. Laskavé medailony: zapomínaní a zapomenutí literáti ze severní Moravy a Slezska, z Valašska a Hané. Ostrava: Repronis, 2007, s. 87-88.

Copyright © 2008-17 Masarykova veřejná knihovna Vsetín
Všechna práva vyhrazena