Z historie vsetínského knihovnictví před založením MVK
Masarykova veřejná knihovna byla založena 2. února 1921. Usnesení k jejímu zbudování pochází ze 7. března 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin T.G.Masaryka městské zastupitelstvo rozhodlo "otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků". Pokud se však chceme seznámit s počátky knihovnictví ve Vsetíně, musíme se obrátit k dokladům z druhé poloviny 19. století, a to především k materiálům, týkajícím se činnosti nejrůznějších spolků. Přestože v 19. století byl Vsetín poměrně malým zapadlým horským městem, existovalo jich zde několik. Prvním spolkem ve Vsetíně a v celém tehdejším soudním okrese byl pěvecký spolek "Mannergesangsverein", který požádal o registraci roku 1859 a k 11.4.1860 byl moravským místodržitelstvem povolen. Tento spolek byl německo-český, převahu v něm měli němečtí úředníci ze správy velkostatku Vsetín, úředníci státních úřadů a duchovní. V roce 1861 se datuje vznik německého čtenářského spolku "Casino". Ve Vsetíně však bylo Němců velmi málo, proto byli do spolku přijímani i Češi, kteří svými příspěvky pomáhali udržovat německou čítárnu ve Vsetíně. Dosáhli však alespoň toho, že mezi německými časopisy tu byly vyloženy také "Moravská orlice" a "Našinec". Prvním skutečně českým spolkem byl čtenářský spolek "Občanská beseda", který byl založen roku 1863. Tam byly již vyloženy české noviny a časopisy ve větším rozsahu, a upřímný, sousedský život v Besedě přilákal také Němce, takže spolek měl ráz spíše utrakvistický, spojující inteligenci českou i německou. Při něm se utvořil i odbor divadelní a pěvecký. Na valné schůzi Casina 26.3.1871 Češi z něho vystoupili, takže v Casinu zůstali jen Němci, kteří ihned vypověděli české časopisy. Starší občané neradi viděli tuto národnostní nevraživost, proto mladá generace vystoupila i z české Besedy a založila ve Vsetíně dne 27. dubna 1872 nový, svěžejší "Vzdělávací spolek Snaha", ryze český. U jeho kolébky se tehdy svorně sešli kulturní činovníci ve městě, mezi nimi i přednosta okresu Dr. Josef Chytil, faráři ze všech tří konfesí, které ve Vsetíně existovaly, lékaři, učitelé, úředníci a mladší občané všech stavů. Při Snaze se hned ustavily odbory čtenářský, vzdělávací, později také pěvecký, divadelní, turistický a sportovní. Snaha se pak stala jedním z nejčilejších spolků ve Vsetíně. Při čítárně Snahy, kde bylo brzy vyloženo asi 40 českých časopisů politických, naučných i zábavných, byla roku 1880 otevřena první knihovna, určená široké veřejnosti ve Vsetíně. O to se zasloužili hlavně učitel Josef Úlehla a lékař MUDr. František Sova. V roce 1900 měla 2550 knih, z nichž se půjčilo 1740 svazků. Také další spolkové knihovny, (které většinou půjčovaly knihy svým členům zdarma, ostatním čtenářům za poplatek), a zčásti i knihovny soukromé přispívaly ke vzdělání obyvatelstva. V roce 1913 sdružené spolky za vedení Osvětového sboru pro Vsacko otevřely dne 11.3. v domě č. 320 Josefa Vinklera na Dolním náměstí první veřejnou čítárnu. Podstatný zlom ve vývoji vsetínského knihovnictví nastává po první světové válce. Již v roce 1918 se objevují první snahy o založení veřejné knihovny. Myšlenka došla uskutečnění po vydání zákona o obecních knihovnách (r. 1919), který uložil všem obcím za povinnost zřizovat veřejné knihovny.
|
