Proč se jmenujeme Masarykova veřejná knihovna
Masarykova veřejná knihovna byla založena 2. února 1921. Usnesení k jejímu zbudování pochází ze 7. března 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka městské zastupitelstvo rozhodlo "otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků". Tomáš Garrigue Masaryk 7.3.1850 Hodonín - 14.9.1937 LányPolitik a státník, 1882-1914 profesor v Praze, 1883-1894 redaktor časopisu Athenaeum, 1893-1914 revue Naše doba, 1889-1914 hlavní spolupracovník Času. 1891-1893 poslanec Národní strany svobodomyslné. 1900 založil Českou stranu lidovou, v jejímž čele stál 1905-1914, kdy se transformovala v Českou stranu pokrokovou, za ni 1907-1914 poslanec říšské rady. V prosinci 1914 emigroval a stal se hlavou zahraničního protirakouského odboje, usilujícího o vytvoření samostatného Československa. Podílel se na vytvoření čs. legií. 14.11.1918 (opětovně 1920, 1927, 1934) zvolen prvním prezidentem Československé republiky. Roku 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů. Zasloužil se o vybudování Československa jako demokratického a vyspělého státu. Autor četných prací, např. Česká otázka, Sebevražda, Naše nynější krise, Jan Hus, Karel Havlíček, Otázka sociální, Rusko a Evropa. Masaryk a Valašsko Vztah Masaryka k Valašsku se datuje již z dřívějších let, než byl roku 1907 zvolen poslancem do říšského sněmu za valašská města. Valašsko znal z prázdninových pobytů s malířem Hanušem Schwaigrem v Bystřici pod Hostýnem, kam jej pozval básník František Táborský, přitahující ke krásám Valašska četné osobnosti národního umění a kultury. Nicméně z letních návštěv Masarykových je nutno především jmenovat město Valašské Meziříčí a jeho okolí. Masaryka znali meziříčští vlastenci již z dřívější doby a dále z přednášek v Hranicích v učitelském kurzu. Pobyty mu sjednával jeho žák a přítel MUDr. Jan Kraicz, hošťálkovský rodák, syn evangelického kněze, který přišel na Valašsko z Uher. Mladý Kraicz se seznámil s Masarykem v Praze, kde studoval medicínu, poté se usadil jako lékař ve Valašském Meziříčí. Na jeho žádost také přijal Masaryk kandidaturu na poslance za valašská města.
Volby do říšské rady byly vypsány roku 1907, první na základě všeobecného hlasovacího práva. Masaryk měl nabídky ze dvou českých a dvou moravských okresů, pro Valašsko se rozhodl také proto, že odsud pocházelo nejvíce odběratelů jeho revue Naše doba, což podle jeho mínění svědčilo o pokrokovosti občanů. Jeho kandidatura byla přijata s velkým ohlasem. Masaryk poctivě objel celý volební obvod, přednášel a debatoval. 23. května 1907 byly vyhlášeny výsledky voleb. Ještě ten den odjel zvolený poslanec do Vsetína, který byl největším městem v jeho obvodu, pobesedovat se svými voliči, kteří mu dali nejvíce hlasů. T.G. Masaryk byl dobrým poslancem, příkladem spolupráce poslance s občany i přes velkou vzdálenost od svého bydliště. Ochotně a s úspěchem pomáhal při řešení místních problémů a potřeb, nikdy nechytal voliče na prázdné sliby.
Není proto divu, že jeho kandidatura roku 1911 do nových voleb se setkala na Valašsku s živým ohlasem. I přes vážné onemocnění těsně před volbami s velkou převahou zvítězil, když oproti prvním volbám dostal dokonce více hlasů. Za svého celkem sedmiletého poslaneckého mandátu absolvoval na Valašsku řadu schůzí, proslovil nespočet přednášek na témata politická, kulturní a sociální.
Vypuknutí první světové války přikázalo Masarykovu svědomí dobrovolný exil ve prospěch zápasu o uznání práv malého národa. Valašsko zůstalo svému poslanci věrné. Zpráva o vzniku Československa se dostala na Valašsko až 29. října 1918. Prezident Masaryk zavítal na Valašsko i v pozdějších letech.
Použitá literatura: Demel, Jiří: T.G.Masaryk. Šipinky, č. 3, 2000, s. 5-8. Demel, Jiří: Tomáš Garrigue Masaryk jako poslanec za valašská města. Valašsko, roč. 3, č. 1, 18.05.2000, s. 39. Nečas, Ctibor: T. G. Masaryk a východní Morava. 1997. Šuleř, Oldřich: Valašský poslanec T.G.M. 1999.
|
