1861 vznik německého čtenářského spolku "Casino"
1863 vznik českého čtenářského spolku "Občanská beseda
1872 vznik "Vzdělávacího spolku Snaha", jehož knihovní fond se stal základem první veřejné knihovny ve Vsetíně
1913 otevřena na Dolním náměstí první veřejná čítárna
2. února 1921 - založena Masarykova městská knihovna (Usnesení k jejímu zbudování pochází ze 7. března 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin T.G.Masaryka městské zastupitelstvo rozhodlo "otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků").
1939 - 1945 - represe, vyřazování literatury, jméno Masaryka se muselo z názvu vypustit
1945 - 1951 - knihovna umístěna do čtyř místností v prvním poschodí klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ulici.
1949 vedle hlavní budovy získala Masarykova veřejná knihovna také tři pobočky, které vznikly z obecních knihoven integrovaných obcí Rokytnice, Jasenky a části Semetína.
50. léta - vyřazena literatura protikomunistická, legionářská, "kapitalistická literatura Západu", detektivky, publikace emigrantů, braková literatura
1954 - počátek soustavné metodické práce, pomoc malým knihovnám
1957 - část provozu přestěhována na Svárov 714 (stará vila - sídlo hudební školy a poradny pro matky s dětmi), dětské oddělení a čítárna se sem nevejde a obojí je r. 1958 přestěhováno do Dukelské ulice.
1960 došlo k vytvoření nového okresu Vsetín s 81 knihovnami ve včleněných obcích
1968 první samostatné dětské oddělení - sídliště Luh
Od r. 1971 se začíná systematicky budovat oddělení regionální literatury při studovně
1973 bylo otevřeno dětské oddělení v Domě služeb na Trávníkách. Téhož roku bylo otevřeno také samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy. Toto oddělení bylo zrušeno v prosinci 1989.
1979 konečně knihovna dostává celou budovu na Svárově, byla odstěhována i dětská poradna z přízemí, zahájiena celková rekonstrukce budovy knihovny na Svárově
1979 zavádí Okresní knihovna na základě usnesení Rady ONV ve Vsetíně nový systém centrálního řízení veřejných knihoven ve vsetínském okrese. Odborné útvary Okresní knihovny uplatňují systém přímého řízení u 7 poboček (dříve střediskových knihoven - Horní Lideč, Kelč, Nový Hrozenkov, Rožnov, Velké Karlovice, Valašské Meziříčí, Vsetín) a 81 pracovišť (dříve vesnických poboček).
1982 bylo otevřeno nové dětské oddělení v Rokytnici
S návratem knihovny k původnímu názvu "Masarykova veřejná knihovna" od r.1991 zavanul v knihovnách okresu Vsetín nový duch. Došlo k mnoha změnám. Zejména v městských knihovnách přibyly mnohé služby a aktivity: Byla zavedena kopírovací služba, půjčování videokazet a CD, další výpůjční den - čtvrtek,sobota. Besedy a ostatní kulturní akce se zaměřily především na zpřístupnění literatury dříve nedostupné. Byla uspořádána výstava exilové a samizdatové literatury
1991 první počítače v knihovně
1992 zakoupen počítačový knihovnický systém Smartlib, položeny základy automatizace knihoven okresu Vsetín. Nové knihy se již zpracovávaly prostřednictvím výpočetní techniky a začala také retrokonverze starší literatury.
1992 založena zvuková knihovna
1997 knihovny v okrese přecházejí od okresního úřadu pod města a obce
1999 první „Malý ples pro knihu" s literárními hosty
2003 úspěšný projekt Cesta knihovny k vzdělávacímu a komunitnímu centru regionu. Cílem projektu je vytvoření prostorné komunitní knihovny, která propojí klasické knihovnické a informační služby s činnostmi podporujícími rozvoj komunity
2006 stěhování Masarykova veřejné knihovny ze Svárova, slavnostní zahájení provozu knihovny a Informačního centra v nově zrekonstruované budově na Dolním náměstí se stalo významným mezníkem v kulturním životě města Vsetín. Město se tak konečně dočkalo moderní knihovny, vzdělávacího, komunitního a informačního centra.
Rok 2007 prokázal, že přestěhovaná knihovna skutečně přitahuje: Statistické ukazatele to jednoznačně dokazují, všechny sledované ukazatele stouply o 20-30%
Rok 2008 byl třetím rokem existence knihovny na Dolním náměstí. Veřejnost si již na nové umístění zvykla a nová budova i nové služby přitahují stále větší počet čtenářů a návštěvníků.
Kromě nabídky literatury lidé stále více oceňují množství dostupných vzdělávacích a komunitních aktivit, ať už se jedná o kurzy počítačových dovedností nebo např. Akademický rok pro seniory, nebo „prázdninová knihovna" a další tvořivé dílny k různým příležitostem, případně literární soutěže a pořady pro děti.
V roce 2008 si Vsetín připomněl 700 let od první písemné zmínky. Knihovna se zapojila do oslav cyklem besed Nejen vsetínští rodáci, uspořádáním výstavy fotografií Lidé a události v proměnách času a vydáním knihy Vsetín - město a čas.
V roce 2008 byl úspěšně ukončen projekt „Masarykova veřejná knihovna jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání", který byl financován ze SF EU. Jednou z priorit projektu bylo propojení klasických knihovnických a informačních služeb s komunitními aktivitami. V tomto trendu knihovna pokračovala i po ukončení projektu (nejen v rámci nutné udržitelnosti výstupů projektu).
V roce 2008 jsme na základě výzkumů četby (výzkumy prokazují pokles zájmu o četbu a tím i pokles funkční gramotnosti a porozumění čtenému textu) i vlastních zkušeností věnovali zvýšené úsilí podpoře čtení a čtenářství - akce typu Celé Česko čte dětem, Kamarádka knihovna, Týden čtení, autorská předčítání atd.
Knihovna se však postupně stává nejen místem četby a literatury, místem, kde jsou k dispozici informační zdroje, ale také místem pro setkávání občanů, neziskových organizací, institucí a dále i prostorem pro celoživotní vzdělávání. Budováním „komunitní knihovny", která si klade za cíl být informačním uzlem pro místní komunity, se snaží o propojování komunit s jednotlivci, poskytuje celoživotní vzdělávání, spolupracuje s mnoha jednotlivci, organizacemi i občanskými sdruženími a usiluje tímto prospět obyvatelům Vsetínska.
Knihovna se v posledních letech vydala cestou budování knihovny jako komunitního a vzdělávacího centra a výsledky ukazují, že to je cesta správná.
