5/2009
5/2009 John Cork, Colin Stutz: James Bond encyklopedie
Bond... James Bond. ... Vodka, Martini. Protřepat, nemíchat! Kdo by neznal Jamese Bonda, agenta 007 z oddělení MI6. Za více než pět desítek let bylo natočeno 24 filmů, v nichž se vystřídalo sedm představitelů slavného agenta. A právě tuto filmografii mapuje encyklopedie dvou největších znalců bondovské série Johna Corka a Collina Stuze. Díky jejich spolupráci s produkční společností Eon Productions je kniha vybavena fotografiemi z bondovských filmů i ze zákulisí jejich natáčení. Vzniklo originální dílo, které se zaobírá jak osobností agenta Bonda, stylem jeho oblékání, životního stylu, výčtem všech jeho představitelů, a vyčerpávajícím abecedním přehledem všech jeho protivníků, spojenců, samozřejmě všemi proslulými Bond girls, a - jak jinak - také všemi nepostradatelnými technickými hračičkami, zbraněmi a vozidly. James Bond se stal takřka nesmrtelným, vždyť jak se praví v jednom z dílů: Žijete jen dvakrát, pane Bonde..
Arnošt Goldflam: Tatínek není k zahození
Laskavý vypravěč Arnošt Goldflam sepsal (nejen) pro své děti smyšlené pohádkové příběhy, které kdysi vyprávěl dceři. V nich „tatínek vždy nějakým nedopatřením vykonal záslužný čin. Například vyhrál nějakou disciplínu na olympiádě, zachránil princeznu a podobně." Setkáme se zde s mimozemšťany, čertem, loupežníky, bankovními lupiči, které tatínek, samozřejmě nedopatřením, přemůže, ale také s nemocným panem prezidentem, či vysušeným pandurem Trenckem v pohádce o strašidelném Brně. Ta je v úvodu opatřena i slovníčkem použitých výrazů brněnského hantecu, jinak by čtenáři neznalí nerozuměli brněnskému draku, kterého tatínek odhalil, že to vlastně není drak, ale obyčejný aligátor: „Já su brněnské drak a každého sfutruju, kdo se bude nejak šprajcovat!" A tak se nešprajcujte přečíst svým dětem příběhy pohádkového vypravěče, věřím, že je sfutrujete jedním dechem. Michal Kovář
Petra Hůlová: Stanice Tajga
Základní osou strhujícího napínavého příběhu je pátrání mladé ženy po manželovi, který zmizel na Sibiři. Kniha dovedně spojuje jak různé žánry, dobrodružný detektivní příběh, kroniku a etnografickou studii, tak četné postavy tří generací. Propojují se v něm různé doby, světadíly, kulturní prostředí, hodnotové prostředí a povahy. Z Dánska se ocitáme na ruské Sibiři a vracíme se zpět. Po stopách naivního dánského podnikatele a amatérského antropologa Hablunda, který se po 2. světové válce rozhodne podívat na Sibiř, se vydává po šedesáti letech druhý muž. Snědli ho, nebo ne? Román vychází ze skutečných reálií, jazyk je bohatý a je psán spisovnou češtinou. Za svůj první román Paměť mojí babičce získala mladá česká autorka cenu Magnesia Litera, za Umělohmotný třípokoj Cenu Jiřího Ortena a za svou pátou knihu - Stanice Tajga literární cenu Josefa Škvoreckého.
 Tomáš Zmeškal: Milostný dopis klínovým písmem
Prozaický debut autora je napínavým, historickým, milostným románem i rodinnou ságou, který zabrousí i na morální témata, mýty a dokonce i sci-fi. Nenápadně a velmi sugestivně ukazuje jak krutá může být doba, která dovoluje vyřizovat si osobní účty prostřednictvím státní perzekuce a jak hluboce dokázal stát vstupovat do soukromí. Popisuje i míjení, vinu a trest, nesnadnost odpouštění. Základní děj spadá do Československa 40. až 90. let minulého století. Hlavní postavou je Josef Černý, politický vězeň z 50. let a jeho rodina. Román není napsán chronologicky, na začátku se ocitneme v šedesátých letech a na konci potkáme Josefa během posledních dnů druhé světové války. Autor knihu označuje spíše za koláž či mozaiku. Součástí románu je několik odboček, ucelených příběhů na morální témata, obrazů v obraze, které s dějem jen zdánlivě nesouvisí. Dana Riedlová
Jiří Tichánek: Ondráš - po stopách legendárního zbojníka
"Slezský Jánošík", legendární zbojník Ondráš, nebyl ušlechtilým mužem, který bohatým bral a chudým dával. Vyplývá to z nové knihy kopřivnického historika Jiřího Tichánka. Autor na knize pracoval dva roky, snažil se nevnímat báje, mýty a legendy, ale řídit se především fakty. Výsledek jeho pátrání je překvapivý. "Tak jako se nyní díky historikům ukazuje, že Robin Hood byl jen obyčejný zbojník a vyvrhel, i z Ondráše, vlastním jménem Ondřeje Fucimana, je třeba sejmout gloriolu dobráka," říká Jiří Tichánek. Z dobových dokumentů, například z výslechů členů Ondrášovy družiny nebo zápisů po loupežích a krádežích, vyplývá, že Ondrášovi a jeho partě bylo celkem jedno, koho okradla. Pravda je, že jej ve Sviadnově v roce 1715 ranou valašky do hlavy zabil jeho druh, zbojník Juráš. Ondrášovo tělo pak bylo převezeno do tehdejšího Frýdku, tady je kat rozčtvrtil a rozvěsil na několik míst pro výstrahu. Tichánkovi se podařilo najít i vražednou zbraň - valašku, která byla považována za nenávratně ztracenou. Někdy v roce 1918 ji jeden vlastivědný pracovník vzal z panských sbírek, které byly krátce poté rozkradeny. Od něj ji koupil akademický malíř Jan Kobzáň z Liptálu a valaška byla objevena v malířově pozůstalosti v Karolince u jeho dcery Jany. Kniha přináší řadu dalších objevů okolo Ondráše a jeho družiny. Ondrášův příběh inspiroval řadu umělců i prostých lidí, existuje okolo něj řada legend. Je proto zajímavé porovnat si je s tím, co autor uvádí ve své knize.
Khaled Hosseini: Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini, americký lékař afghánského původu, byl v roce 2008 označen za nejprodávanějšího autora. Ve své druhé knize nabízí další pohled do světa pro nás víc než exotického. Podnětem k ní se mu stala návštěva v Kábulu v roce 2003. Snaží se v ní připomenout odvěký zápas afghánských žen za důstojný život. Přestože už ve 20. letech minulého století král Amánulláh ženám zakázal nosit na veřejnosti burku, vybudoval první ženskou nemocnici a první dívčí školu, koncem 20. století se situace radikálně změnila. Děj zahrnuje dobu zhruba třiceti let. Hrdinkami jsou dvě ženy rozdílného věku, které podobný osud spojí silným poutem. Autor nám nabízí pohled do ženského světa v Afghánistánu, země zmítané válkou a nepokoji, nesnadnou existenci žen a dívek v přehnaně ortodoxním a nepřívětivém prostředí muslimského patriarchátu. Když se po odchodu sovětských vojsk a následné válce mezi mudžahedíny dostane k moci Tálibán, už tak neutěšený život se promění v zoufalý boj s hladem, krutostí a neustálým strachem. Román je doslova prostoupen ponížením, utrpením i zvraty, v nichž se mísí surovost dějin s neméně krutou každodenností života v Kábulu. Je to krásná kniha, plná neštěstí, zklamání, pomsty, ale zároveň naděje a lásky partnerské, mateřské i otcovské. Daniela Ptáčková
 Marie Poledňáková: Líbáš jako Bůh
Helena Altmanová je sympatická profesorka francouzštiny a literatury na gymnáziu. Patří k oblíbeným pedagogům, díky zdravému nadhledu si rozumí se studenty i kolegy ve sborovně. Starosti o rozvětvenou rodinu ji zaměstnávají natolik, že jí na vlastní život a vlastní city jaksi nezbývá čas. Netuší, že ji ještě čekají zajímavé okamžiky v osobním životě - a tak o jednoho dne přijde to, co obvykle přichází, když už jsme na sny rezignovali. Helena se za dramatických okolností seznámí s lékařem záchranné služby Františkem. A úplně normálně a naplno se zamiluje! Začíná bouřlivý příběh plný vášně, rozchodů a návratů, v němž zamilované dvojici komplikují vztah jak partneři, tak další členové rodiny.

David Guterson: Na východ od hor
Doktor Ben Givens, třiasedmdesátiletý chirurg ze Seattlu, nedávno ovdovělý a na odpočinku, onemocněl rakovinou střev. Nechce se stát předmětem soucitu, a proto se rozhodne tuto nepříjemnou skutečnost utajit před svou jedinou dcerou i před vnukem. Ben byl vždycky mužem činu, a místem, kde se rozhodně cítil nejlépe, byl jeho rodný kraj. Toulával se tam se psy a s puškou a se stejnou výbavou odchází tedy do přírody i teď, avšak jeho úmysly jsou tentokrát jiné... Tam někde daleko od lidí - jen ve společnosti svých dvou loveckých psů - chce doktor Givens skoncovat se životem, aby sebe i své blízké ušetřil utrpení na smrtelné posteli. Sebevražda má vypadat jako obyčejná nehoda, ale osud nakonec rozhodne jinak. Román však popisuje nejen smutný konec jednoho muže, který se loučí se životem a bilancuje dobré i zlé - je i napínavý a dobrodružný. A je také oslavou přírody, života a přátelství mezi lidmi. Zdenka Haplová
|